Dechové oddělení

Vážení rodiče a budoucí žáci, zde je několik informací o tom, na které nástroje se v našem oddělení můžete učit hrát.

Nabízíme výuku hry na tyto hudební nástroje:

zobcová flétna,
příčná flétna,
klarinet,
saxofon,
trubka,
lesní roh a
pozoun.

Pokud stále váháte, který nástroj je pro vás ten pravý, nabízíme vám o každém z nich pár řádek.

Zobcová flétna

Už dávno neplatí, že by se jednalo o nástroj vhodný jen k tomu, aby se na něj učily malé děti předtím, než dorostou k „opravdovému“ „velkému“ dechovému nástroji. Ano, na zobcovou flétnu je možné začít hrát od předškolního věku a v raném dětství nasbírané zkušenosti se určitě mohou hodit, když se rozhodnete později přejít na jiný dechový nástroj. Ale stejně tak je možné se zobcové flétně věnovat po celou dobu, kdy žák může základní uměleckou školu navštěvovat – a stále se bude co učit. Hráč na zobcovou flétnu musí zvládnout všechny zástupce z široké rodiny fléten, od malé sopránové až po velkou basovou flétnu, musí si poradit s interpretací „staré“ hudby období renesance i baroka a zvládnout i někdy velmi náročné „moderní“ skladby. Tím vším vás provedou pedagogové našeho oddělení. Jsou jimi:

Antonín Král, Lenka Musilová, Petr Mach, Lubomír Nenadál, Josef Pecha, Vilma Petrusová, Dana Somošová, Richard Volf, Luboš Zajíc a Josef Zámečník, Vladislav Paulík.

Příčná flétna

Jde o nástroj, který dokázal díky své konstrukci umožňující hrát pěkným nosným tónem na nějakou dobu (cca dvě století) „přehrát“ flétnu zobcovou, ale dostat z příčné flétny onen krásný tón, není tak jednoduché. Naučit vás to mohou tito zkušení učitelé:

Lenka Musilová, Petr Mach, Vladislav Paulík a Dana Somošová.

Klarinet:

K výuce na tento nástroj vám nebude stačit jen nástroj samotný, jak tomu bylo u výše popsaných fléten, potřebovat budete určitě ještě alespoň plátek. A to nevystačíte po celý rok s jediným, budete si jej muset pořizovat zhruba alespoň na každý měsíc jeden. Ale odměna za toto úsilí za to stojí. Můžete se naučit hrát na nástroj, který je použitelný v mnoha druzích hudby, od hudby klasické, přes folklór až po jazz. Všechny uvedené druhy hudby a k tomu ještě další navíc vám během studia nabídnou vyučující:

Antonín Král a Luboš Zajíc.

Saxofon

Vše co bylo výše napsáno o klarinetu, lze beze zbytku uvést i o saxofonu. Jde o nástroj oproti ostatním trochu mladší, vždyť vznikl až kolem roku 1840, uplatnění najde jak ve skladbách klasické hudby, tak zejména v jazzu či taneční hudbě. Lze na něj hrát skladby sólové, ale ještě mnohem častěji je zapotřebí do různých jazzových či na populární hudbu zaměřených souborů. V naší ZUŠ si mají možnost žáci vyzkoušet obojí, sólové vystupování s doprovodem klavíru, ale také hru v souboru pod vedením Antonína Krále nebo Luboše Zajíce.

Trubka

Trubka je nástroj žesťový a určitě se nemusíte bát, že by vás, až se na něj naučíte, někdo „přeslechl“. Ale kromě krásného břeskného tónu se na ni naučíte hrát i pěkně v pianu. A slyšeli jste někdy, jak umí trubka kvákat - lépe než mnohá žába? Jste zvědaví, jak se to dělá? To vše, ale mnohem víc vás v průběhu studia naučí ředitel naší školy, Josef Zámečník a pedagog Richard Volf.

Lesní roh

Tento ušlechtilý nástroj dlouho v nabídce našeho dechového oddělení chyběl, proto jsme velmi rádi, že vám jej dnes můžeme nabídnout. Nejen že se bez něj neobejde žádný symfonický orchestr, ale ani těleso o poznání menší, na mysli mám dechové kvinteto, bez něj existovat nemůže. Zvládnout tento hudební nástroj, který prý – kdybyste jeho potrubí rozmotali – měří až 4 metry, vám pomůže Vilma Petrusová.

Pozoun

Jde o dechový nástroj žesťový s krásným tónem. Pozoun nesmí chybět v žádném symfonickém orchestru, ale uplatnění najde také v jazzu, dechovce a pochopitelně v tanečních orchestrech. Že zatím nevíte, co je to snižec? Na tuto otázku vám odpoví, ale hlavně vás naučí, jak jej správně používat při hře na pozoun, popř. jemu příbuzné nástroje náš asi nejhodnější učitel Lubomír Nenadál.

Závěr

Kromě výuky ve třídě si každý žák zažije, jaké to je vystupovat na koncertním pódiu, jak bojovat s trémou a jaké je slyšet potlesk určený jen jemu.

Pokud vás nějaký z nabízených nástrojů zaujal a říkáte si, že je škoda, že jej nemáte a nechce se vám ho kupovat, když nevíte, jak dlouho vaše dítě hra na něj bude bavit, nabízíme vám jeho zapůjčení na nějaký čas, nežse rozhodnete, zda do nákupu nástroje investovat.

Ač cílem každého z našich pedagogů je, aby naučil své žáky ovládat nástroj na co nejvyšší úrovni, a v optimálním případě docílil toho, aby se žák pro nástroj nadchnul tak, že se jeho studiu bude věnovat i na vyšších typech uměleckých škol (konzervatoři, hudebním gymnáziu nebo dokonce na některé z hudebních fakult univerzity), jsme realisté. Víme, že profesionální dráha hudebníka není právě snadná, ale hlavně že rozhodně není pro každého. Víme, že bohatě postačí, když dokážeme většině našich žáků zprostředkovat osobní zkušenost, že je hudba krásná. A to v obou formách, té aktivní, kdy sami hudbu provozují, ostatně proto k nám přicházejí; není úplně nejdůležitější, jaké úrovně nakonec dosáhnou. Jakékoliv, byť amatérské provozování hudby může být životním koníčkem a velkou radostí. Ale stejně důležitá, a pro samu hudbu snad ještě důležitější, je forma pasivní, kdy žáci hudbu poslouchají a její poslech jim přináší estetický zážitek. A ruku na srdce, pokud základní umělecké školy selžou právě v této oblasti, mohli bychom sice mít hrstku vynikajících hudebníků, ale kdo by měl z jejich umění radost kromě jich samých? Naším cílem je být u začátku výchovy (raději hrsti než hrstky) skvělých umělců, ale zejména připravit těmto hráčům vnímavé a alespoň na základní úrovni vzdělané posluchače, aby koncertní síně nezely prázdnotou a platilo tradované, snad někdy pravdivé a námi mírně poupravené rčení, že „Čechy jsou základní uměleckou školou Evropy“.